MÁ OSOBNÍ ZKUŠENOST S MAMO KUNŠEMAKU

Jaké to je?

Zeptali jsme se několika účastníků setkání, jaká je jejich zkušenost

"Setkání s Mamo Kunšemaku představuje pro mě otevření dveří do zázračného světa duchovního poznání a uzdravení, pomáhá na cestě v objevování nových hlubin a překračovat hranice vlastního růstu."

Tomáš

"První setkání s domorodci mi doslova učarovalo. Propojení našeho chování ve vztahu mezi sebou a k přírodě mě často zneklidňovalo. To, že zásadním způsobem se na tomto podílí naše sexualita mi začalo postupně otevírat oči. Velice silně jsem si uvědomil, jakým způsobem je veden náš moderní život v Evropě. Velice nedobře nastoluje náš vztah k přírodě a k sobě samému. Je to silná destruktivní síla, kterou nevědomě používáme. Z toho vzešla má silná motivace to začít měnit, když už vím, jak dobrý to má vliv na rovnováhu naši i přírody. Je to ale jako s každou větší změnou v životě. Vyskočila mi spousta otázek, omezení, co už by se nemělo dělat. Jak se na vše dívat, aby to vedlo k nápravě. Není to vůbec jednoduchý proces, ale díky krásnému vedení mamem a díky kolektivu zajímavých a inspirující lidí, kteří se toho se mnou účastní, to vnímám, jako správnou cestu. Vnímám i pozitivní změny u sebe, v chování ke svému okolí a hlavně k rodině. Díky tomu, že nahlížím i na sexualitu ze zcela jiné perspektivy, objevuji život v jiných souvislostech. Jsem velice silně analyticky myslící člověk. A proto přijetí takového pojetí není jednoduché a není vše jen růžové. Ale dělá mě to šťastným a upevňuje to i mé pouto k manželce a rodině. Za to moc děkuji Monice, díky níž je toto vše možné. Považuji za hodně důležité, aby se lidé dozvídali o sexualitě a jejím dopadu na život náš i celé planety."

Martin

"Když jsem byla malá, často jsem vnímala bolest z toho, jak necitlivě se chováme k přírodě, k životu. Zdálo se mi, že jsou lidé slepí a hluší a cítila jsem velkou bezmoc.
Když jsem vyrostla a provdala jsem se, začala jsem naši domácnost vést co nejšetrněji s ohledem k přírodě, ale pořád mi připadalo, že je to stále málo, že jdu jen po povrchu.
Můj častý neklid a nepohoda, emoční nevyrovnanost vytvořila půdu pro různé chronické nemoci, až jsem se dopracovala k depresi. I díky těmto cenným zkušenostem jsem svůj život musela přeskládat a věnovat mnohem více pozornosti mému duchovnímu životu a práci s mou myslí. A jak se říká: „Když je žák připraven, učitel se objeví“ tak se také stalo.
Když jsem poprvé v létě 2022 vyslechla domorodce z kmene Kogi, kteří nečekaně přijeli přímo k nám do města, bylo to, jako by si nás přišli vyzvednout :-)

“Tak pojď, už je čas pokročit dál“

K mé velké radosti to můj muž vnímal úplně stejně, a tak jsme se na tuto pozoruhodnou cestu vydali spolu.
Není to vždy snadné. Zpočátku se ve mně bila realita všedních dnů, kde hrajeme všechny své dobře naučené role s hlubokým lidstvím a opravdovostí, kterou jsem prožívala na Godule s Mamo Kunshemakem, Monikou a celou naší skupinou.
Ano, musíme obětovat něco ze svého pohodlí – pravidelně odcestovat z domova, slevit ze svého komfortu, zajistit vždy děti, psa, odříct si jiné pobyty, finančně to zvládnout, otevírat a čistit staré rány, věnovat tomu svůj čas a energii..
Ale když se na sebe podívám dnes ( po roce) , všechny tyto „oběti“ jsou zanedbatelné v porovnání s tím, čeho se mi dostává. 

Po očistách s Mamo Kunshemakem do mě postupně začal vstupovat vnitřní klid a mír, který se projevil ve všech rovinách mého života. V komunikaci s mými dětmi, ve vztahu s mým mužem, v práci, ve vnímání světa jako celku i jeho jednotlivostí. Pozvolna se mi otevírá spojení a komunikace s přírodou. Je to nádherný proces, který mě neustále učí trpělivosti a laskavosti k sobě i k životu.
Někdy mi příjde naprosto neuvěřitelné, že lidé z kmene Kogi - tito lidé malincí tělem, ale tak velcí duchem, odletěli od svých rodin, aby nám pomohli znovu najít sebe a rozpomenout si na své kořeny   skutečného lidství, které v sobě nese umění pečovat o život v jeho nejčistší podobě.


Tímto děkuji Mamo Kunšemakovi za jeho péči o nás i naší Zemi , nekonečnou trpělivost, energii a optimismus. Jeho ženě Saweken za podporu a ženské učení. A především Monice za její odhodlání, sílu a neskutečné množstí energie, kterou do celého procesu vkládá. Matunovi, který tvoří technické zázemí a všem dobrovolníkům, kteří celou věc podporují a podílí se na hladkém plynutí našeho setkávání.


Ze srdce děkuji.

Markéta

.

.

Přejít nahoru